Exkluzivní srovnání:
Zaměstnanec vs. živnostník – odvody, sociální a ekonomická hlediska
8. 7. 2015 | Petr Valenta | Markéta Schormová
Opakovaně dotazy na rozdíly mezi zaměstnanci a živnostníky, tedy samostatnými podnikateli – OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná). Hodnocení výhod a nevýhod obou skupin je stále předmětem živých debat a je vždy do značné míry subjektivní.
Proto vám předkládáme objektivní srovnání sociálních a ekonomických hledisek (tabulky 1 a 2). Dále stručně shrnujeme odvodové povinnosti (tabulka 3). Na konkrétním příkladě v části II. názorně přibližujeme finanční souvislosti (tabulky 4 - 6). Náš modelový příklad vychází z předpokladu, že zaměstnanec a OSVČ vykonávají fakticky podobnou práci a jsou ve srovnatelné životní situaci.
Při srovnání obou typů zaměstnanců je rovněž třeba si uvědomit, že se na ně dopadá rozdílná právní úprava.
Zaměstnanec je dle ustanovení § 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
Podnikatel je dle ustanovení § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.
I. ZÁKLADNÍ PŘEHLED
Tabulka 1: Sociální aspekty
| Sociální aspekty | Zaměstnanec | Živnostník - OSVČ |
| Zvláštní právní ochrana | Ano dle zákoníku práce | Ne |
| Maximální délka pracovní doby | Ano – max. 12 hodin denně, 40 hodin týdně a povinné přestávky / doby odpočinku | Ne – stanovuje si sám |
| Možnost rozvržení pracovní doby | Ne – rozvrh stanovuje zaměstnavatel | Ano |
| Nadřízenost x podřízenost – zadávání pokynů | Ano – povinnost plnit úkoly zadané nadřízeným zaměstnancem | Ne – podniká dle vlastního podnikatelského uvážení, svým jménem a na vlastní odpovědnost a na své riziko |
| Osobní výkon práce | Ano (nesmí za sebe poslat zástupce) | Ne - může pověřit třetí osobu (například v době nemoci) |
| Úraz / nemoc z povolání | Nárok na odškodnění / dávky | Bez zákonného nároku – lze sjednat komerční pojištění |
| Dovolená | Ze zákona 4 týdny placené dovolené | Bez nároku na placenou dovolenou |
| Benefity | Dle nabídky zaměstnavatele | Bez nároku |
| Nárok na dávky v nemocenské při pracovních neschopnosti | Ano ze zákona je vyplácena od 4. dne nemoci náhrada mzdy, (do 14 dne nemoci ji hradí zaměstnavatel od 15 dne stát) | Ano, pokud se dobrovolně přihlásil do systému, jinak bez nároku. Nárok na státní dávky až od 15. dne nemoci |
| Nárok na ošetřování nemocného člena rodiny | Ano – dávka ze státního rozpočtu na dobu 9 kalendářních dnů | Ne |
| Zaměstnávání mezi manželi | Nelze uzavřít pracovněprávní vztah mezi manželi | Manželé mohou společně podnikat |
Tabulka 2: Ekonomické aspekty
| Ekonomické aspekty | Zaměstnanec | Živnostník - OSVČ |
| Zajišťování práce (včetně PR a marketingu)
| Ne – povinnost plnit pokyny zaměstnavatele, který zajišťuje zakázky | Ano – práci a zakázky si zajišťuje sám a plně nese podnikatelské riziko |
| Náklady spojené s výkonem práce (pracovní a ochranné pomůcky) včetně administrativy (účetnictví, mzdová agenda) | Ne – práce je vykonávána na náklady zaměstnavatele | Ano náklady nese podnikatel resp. jsou promítnuty do ceny výrobku/služby |
| Odpovědnost za dodržování právních předpisů (vztahujících se k předmětu podnikání) a odvodových povinností vůči státu | Ne | Ano |
| Minimální mzda | Ano | Ne |
| Splatnost odměny | Nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Není-li uhrazena z důvodu insolvence zaměstnavatele, existuje speciální systém úhrady zajištěný Úřadem práce pro maximálně 3 měsíční mzdy | Dle smlouvy, maximálně tříměsíční splatnost. Není li odměna uhrazena, lze ji vymáhat soudně jako běžnou obchodněprávní pohledávku |
| Výpovědní doba – ochrana při skončení smluvního vztahu | Zpravidla 2 měsíce při skončení pracovního poměru, případný nárok na odstupné | Není zákonný nárok, lze sjednat |
| Příplatky | Ano – zákonný nárok – typicky práce přesčas, práce ve svátek, v neděli, noční práce, | Ne – nutno zahrnout do celkové sjednané odměny |
| Cestovní náhrady | Ano – zákonný nárok | Ne – nutno sjednat |
| Odpovědnost za škodu | Omezená na čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku | Neomezená (lze sjednat komerční pojištění) – ručí celým svým majetkem |
Tabulka 3: Odvodové povinnosti (v platební a administrativní rovině)
| Odvodové povinnosti | Zaměstnanec | Živnostník - OSVČ |
| Daň z příjmů | 15% - sazba ze superhrubé mzdy 20,1% - sazba přepočtená na hrubou mzdu Daň sráží a odvádí zaměstnavatel | 15% |
| Zdravotní pojištění | 4,5% + 9% zaměstnavatel Veškeré pojistné odvádí zaměstnavatel, a to nejméně ve výši připadající na minimální mzdu; vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě | 13,5% z vyměřovacího základu, minimální měsíční záloha pro rok 2015: 1 797 Kč; vyměřovací základ odpovídá polovině základu daně z příjmů |
| Pojistné na sociální zabezpečení | 6,5% + 25% zaměstnavatel (včetně povinného pojistného 2,3% na nemocenské pojištění) Veškeré pojistné odvádí zaměstnavatel; vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě | 29,2% (nezahrnuje případné pojistné 2,3% na dobrovolné nemocenské pojištění) z vyměřovacího základu, minimální měsíční záloha pro rok 2015: 1 943 Kč; vyměřovací základ odpovídá polovině základu daně z příjmů |
| Uplatnění nákladů | Ne – náklady na výkon práce nese zaměstnavatel | Ano – možnost zvolit paušál daný zákonem, anebo uplatnit skutečně vynaložené výdaje |
| Sleva na dani na poplatníka | Ano | Ano |
| Sleva na dani na dítě | Ano | Ne, pokud uplatňuje výdajový paušál |
| Administrativní povinnosti | Ne, pouze ve výjimečných situacích podává daňové přiznání, jinak veškeré povinnosti plní zaměstnavatel | Ano (přihlášky, oznámení změn, hlášení údajů, podání přehledu, informování o jiných podáních) |
II. VZOROVÝ PŘÍKLAD:
OSVČ (živnostník)
- Tabulka 5: 3 modelové příklady příjmů:
(A) měsíčně fakturuje 25 000 Kč (hrubý měsíční příjem stejný jako u zaměstnance), tj. roční tržby ve výši 300 000 Kč
(B) roční tržby ve výši 402 000 Kč, tj. ve výši superhrubé mzdy, kterou vynaloží zaměstnavatel na zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 25 000 Kč
(C) roční tržby ve výši 926 500 Kč, které po aplikaci výdajového paušálu zajistí stejný „čistý“ měsíční příjem jako u zaměstnance s měsíční hrubou mzdou ve výši 25 000 Kč - Výdajový paušál ve výši 60% z příjmů (v dané situaci maximálně do výše 1 200 000 Kč obratu ročně)
- Podniká na základné volné živnosti
- Nemá žádné zaměstnance
- Samostatnou výdělečnou činnost vykonává jako hlavní
Zaměstnanec
- Zaměstnán v soukromém sektoru
- Tabulka 4: hrubá měsíční mzda – 25 000 Kč
- Práce na plný úvazek na základě pracovní smlouvy
- Standardní benefity – 5. týden dovolené, 3 dny indispozičního volna, vánoční bonus dle vnitřních předpisů zaměstnavatele
Společné pro zaměstnance i OSVČ:
- Osobní stav: ženatý, manželka zaměstnaná
- 2 nezletilé děti
- Uplatňují daňové zvýhodnění pouze na děti, pokud jim to právní předpisy umožňují
Předložené srovnání dvou základních způsobů výdělečné činnosti je namodelováno tak, aby existovaly porovnatelné vstupy. Vycházíme tedy ze situace, kdy se činnost podnikatele fakticky podobá činnosti zaměstnance (pravidelný příjem ve stejné výši, srovnatelná životní situace). Proto nesrovnáváme zaměstnance a podnikatele, který je zároveň zaměstnavatelem.
Pro určení výše nákladů živnostníka je použit výdajový paušál. Konkrétní výše výdajového paušálu pro dané skupiny živností je dána zákonem. Jejím hlavním účelem je snížení administrativy spojené s podnikáním, přičemž adekvátnost paušálu se pro konkrétní živnosti i konkrétní podnikatele může lišit (například kadeřnice na vesnici bude mít nižší nájem než ve městě, naopak může mít například větší náklady na dopravu, či nižší ceny svých služeb, v principu však uplatňují stejnou výši výdajového paušálu).
Výdajový paušál může celé srovnání zkreslit, pokud jsou faktické výdaje podnikatelé nižší, neboť tím vzroste jeho čistý příjem, situace se ale bude vždy lišit podle konkrétního druhu živnosti a činnosti, či v rámci jednotlivých daňových období, kdy například živnostník v jednom roce realizuje větší investici (nákup auta, vybavení atp.) a v dalším nikoliv.
Na druhou stranu podnikatel uplatňující výdajový paušál nemůže využít stejné daňové úlevy jako zaměstnanec (sleva na dítě).
Tabulka 4: Zaměstnanec
| Odvody | Zaměstnanec | Zaměstnavatel |
| Hrubý měsíční příjem | 25 000 Kč | Superhrubá mzda 33 500 Kč |
| Pojistné na sociální zabezpečení | 1 625 Kč | 6 250 Kč |
| Zdravotní pojištění | 1 125 Kč | 2 250 Kč |
| Sleva na dani | 2 070 Kč | - |
| Sleva na dítě | 2 434 Kč | - |
| Daň z příjmů bez slevy | 5 025 Kč | - |
| Daň z příjmů po slevě | 521 Kč | - |
| Čistý měsíční příjem | 21 729 Kč | - |
Tabulka 5: 3 modelové situace příjmů OSVČ(vysvětlení v úvodu II. části)
| Odvody / Příjem | Příklad A OSVČ | Příklad B OSVČ | Příklad C OSVČ |
| Roční příjem | 300 000 Kč | 402 000 Kč | 926 500 Kč |
| Náklady – výdajový paušál 60% | 180 000 Kč | 241 200 Kč | 555 900 Kč |
| Základ daně | 120 000 Kč | 160 800 Kč | 370 600 Kč |
| Daň z příjmů | 18 000 Kč | 24 120 Kč | 55 590 Kč |
| Sleva na poplatníka | 24 840 Kč | 24 840 Kč | 24 840 Kč |
| Daň z příjmu po slevě | 0 | 0 | 30 750 Kč |
| Pojistné na sociální zabezpečení | 23 316 Kč | 23 477 Kč | 54 108 Kč |
| Zdravotní pojištění | 21 564 Kč | 21 564 Kč | 25 016 Kč |
| Roční odvody celkem | 44 880 Kč | 45 041 Kč | 109 873 Kč |
| Čistý roční příjem | 75 120 Kč | 115 759 Kč | 260 727 Kč |
| Čistý měsíční příjem | 6 260 Kč | 9 647 Kč | 21 727 Kč |
Tabulka 6: Celkové roční srovnání zaměstnanec x OSVČ
|
| Zaměstnanec | OSVČ | OSVČ | OSVČ |
| Daň | 6 252 Kč | 0 Kč | 0 Kč | 30 750 Kč |
| Pojistné na sociální zabezpečení | 94 500 Kč | 23 316 Kč | 23 477 Kč | 54 108 Kč |
| Zdravotní pojištění | 40 500 Kč | 21 564 Kč | 21 564 Kč | 25 016 Kč |
| Celkem odvody | 141 252 Kč | 44 880 Kč | 45 041 Kč | 109 873 Kč |
| Čistý příjem | 260 748 Kč | 75 120 Kč | 115 759 Kč | 260 727 Kč |
| Podíl odvodů na čistém příjmu | 0,54 | 0,60 | 0,39 | 0,42 |
